The Gauntlet: Jak se ti daří?
Richard Kruspe: Snažím se dát dohromady; včera jsem se dostal z nemocnice.

The Gauntlet: Odstranili ti ty tvoje prsní implantáty?
Richard: [smích] Ne, měl jsem problém s kolenem. Je to v pohodě, akorát trochu nepříjemný. Bolelo mě to několik týdnů, tak jsem šel k doktorovi, protože jsem se trochu bál. Když to teď bolí, co bych dělal dva a půl roku na tour? Měl jsem něco s meniskem, dali to dohromady. Už bylo na čase. Jsem rád, že jsem to udělal teď, mám čtyři týdny na to vrátit se a rozjet to.

The Gauntlet: Máš nějaký dobrý prášky proti bolesti?
Richard: Zas tak to nebolí. Ze začátku to bolelo jenom trochu. Teď se cejtim hendikepovanej. Normálně ráno vstanu a dělám aspoň hodinu jogging nebo nějakej sport a teď nemůžu dělat nic. Je to prostě nepříjemný.

The Gauntlet: Možná bys měl navštívit nějakýho sportovního doktora. Dělal jsem cross-country a začal jsem mít problémy s kolenem, kvůli neustálé zátěži.
Richard: Jasně, možná. Vyrůstal jsem ve Východním Německu a sportoval jsem od svejch čtyř let. Byl jsem boxer sedm let.

The Gauntlet: Bomba, na střední škole jsem byl řecko-římskej zápasník.
Richard: Pěkný. Děláš ještě nějakej sport?

The Gauntlet: Považuje se běhání okolo dětí za sport?
Richard: To by moh bejt taky sport. Jsou ještě malý, jo?

The Gauntlet: Jo, jednomu je osm a druhýmu skoro pět.
Richard: Mojí dceři je 18 a synovi 17. Už kolem nich neběhám.

The Gauntlet: Co si myslej o videoklipu k "Pussy"?
Richard: Pustil jsem to mojí přítelkyni a dceři zároveň, smáli se tomu. Myslej si, že je to fakt vtipný. Neměli s tím žádnej problém. Takhle, zatím jsem neslyšel stížnosti od nikoho. Ještě nikdy jsem neviděl tolik reakcí a napětí způsobený jedním videem. Neplánovali jsme to jako první singl. Měli jsme poradu s naším labelem a napadlo nás, že bychom to mohli vydat jako první, hardocre, singl. Myslím, že to bylo podobný tomu, co jsme udělali minule, a chtěl jsem udělat něco jinýho. "Pussy" je úplně jinej song než ostatní na desce a myslel jsem, že kdybychom vydali něco opravdu děsivého a ne tak vtipného, mohlo by to taky fungovat. Jako režiséra jsme si vybrali našeho oblíbeného – Jonase Akerlunda a po třech hodinách jsme od něj měli odpověď "chlapi, uděláme revoluci, natočíme porno!". Všichni měli na tváři velkej úsměv. Věděli jsme, že tohle na MTV neprojde, ale je tady přece internet. Ale na Youtube to taky nepůjde, nastal problém. Pak nás napadlo udělat premiéru na stránce pro dospělý. Během dvou tejdnů to shlídlo přes 12 miliónů lidí, což je fakt úžasný.

The Gauntlet: Kdo přišel na jména charakterů, Partyboyi?
Richard: Vymyslel to Jonas. Už měl všechny postavy vymyšlený. Jonas je jedním z těch, kde nemusíme nic dělat. Normálně přicházíme s nápadem pro video my, ale u něj ne. Věříme mu. Má v sobě takovou tu temnou stránku pro chápání věcí, což je to, proč s ním pracujeme.

The Gauntlet: Nebyl jsi naštvanej, že jsi nebyl "Heeshe" s kozama?
Richard: [smích] No, ta opravdu vtipná stránka věci byla ta, že jsme nevěděli to, co dělají ostatní. Každej jsme měli vlastní místnost a svůj vlastní příběh. Bylo potom zábavný vidět to, co dělali ostatní.

The Gauntlet: Takže to bylo trochu v duchu natáčení "Mein Teil"?
Richard: Jo, přesně tak.

The Gauntlet: Během natáčení tohohle videa jste museli zažít spoustu srandy.
Richard: Může to tak vypadat. Měl jsem nějaký mínění o porno-průmyslu a myslel jsem si, že je to krutej svět. Překvapilo mě to, že ti lidi jsou opravdu, ale opravdu přátelští a profesionální. Nebylo tam nic nepříjemnýho, prostě profesionální práce.

The Gauntlet: Vždycky se tak směješ při sexu?
Richard: Zatím jsem se při tom ještě nikdy neviděl. Měl bych se na to někdy podívat. Měl bych to udělat. Něco takovýho jsem udělal hodně dávno, ale každá holka je jiná. Fakt se směju? Musím se na to někdy mrknout. Teď jsi mi vážně nasadil brouka do hlavy.

The Gauntlet: Je konceptem celého alba "láska"?
Richard: Je a není. Všechny naše písničky mají co dočinění s temnou stranou lásky a sexu. Nejsou to ty šťastný písničky. Vždycky píšeme o tý temný straně vztahů. Vybíráme název alba podle písničky, která je na albu, tentokrát to bylo fakt těžký. Na začátku jsme měli název "Seid Bereit", ale to by nedávalo vůbec smysl. Dělal jsem zrovna solo pro Liebe Ist Für Alle Da a během toho poslouchal pořád Tillův zpěv a řek sem si „wow“. Když poprvý slyšíš ten název, zní to lacině, ale má to hlubší smysl. Představím si ty nejhnusnější lidi na světě, jaká láska je tady pro všechny. Je to pravda, že je tu pro všechny, nikoho nevynechá. Najednou to pro mě mělo duchovní smysl, můžete si hrát se slovy a najdete temnější stránky lásky.

The Gauntlet: Kdy se vydaj Rammstein na US tour?
Richard: Takhle, určitě přijedem do USA. Ale je to komplikovaný. Každej ví o tý show, kterou předvádí kapela v Evropě. Je problém, že v Evropě hrajem ve velkejch arénách. Hrajem pro tisíce lidí a narvat tohle do malejch klubů. To je ten problém. Když vyrazíme do Ameriky, nemůžeme s sebou vzít všechno. Pyrotechnika je velkou součástí naší show, jak ji dostat tak daleko? Žil jsem teď deset let v New Yorku a chtěl bych tam hrát. Teď je to otázka pro organizátory. Nic není jistý, ale chtěli bychom odehrát asi 200 koncertů během následujících dvou a půl let. Budem hrát v Americe, ale je tady spousta logistických problémů. Žijem ve světě internetu a lidi vědí, co děláme za show. Je fakt těžký to dostat přes půlku světa do Ameriky. Rozhodli jsme se to dělat takhle a už není cesty zpět. Bylo by divný, kdybychom hráli naše songy jen tak, to by nebyli Rammstein.

The Gauntlet: Tak to zabalte jako Rammstein acoustic tour.
Richard: To bych chtěl někdy udělat, ale trochu víc umělecky, ale nechci o tom mluvit. Mám skvělou myšlenku a mohli bychom někdy zkusit.

The Gauntlet: Něco jako klasiku s velkým orchestrem?
Richard: Mmmmm možná [smích].

The Gauntlet: S intenzitou jakou Rammstein vyžadují ve studiu a na tour, jak dlouho budou ještě fungovat jako kapela?
Richard: Rozhovory s tebou se mi vždycky líběj, donutíš mě se nad něčím zamyslet. Myslím, že kapela, která je pohromadě dýl než 15 let, má takovej okamžik. V každý kapele je bod, kdy dosahuje nejvyššího bodu kreativity. Potom už se zkouší jiné věci, aby se ten okamžik zase vrátil. Myslím, že s dostatečným odstupem mezi každým albem lze tento moment opakovat, jak dlouho chcete. Teď se už nechci vracet zpět a přemýšlet o práci s Rammstein na novém albu, protože to bylo peklo. Bylo toho moc. Opravdu se těším na ty koncerty a těším se na to, že by se udělalo Unplugged album Rammstein, tou cestou, jakou to ještě mnoho kapel neudělalo. Chci najít způsob, jak se pro něco nadchnout. Ale vrátit se teď zpátky do studia s Rammstein, ne.

The Gauntlet: Ale to se může klidně změnit, být na tour dva a půl roku...
Richard: Jasně, ale byli jsme pohromadě moc dlouho a máme v kapele demokracii, takže je to složitý. Pořád všechno rozebíráme. Vším se probereme a zabírá to hodně času. Zažili jsme hodně takových momentů a byly skvělý. Jsem vděčnej za to, co jsme udělali, ale všechno končí. Je čas na to, pohnout se vpřed. The Gauntlet: Myslíš, že poznáš, kdy dosáhneš toho bodu kreativity, abys neklesnul na nižší úroveň? Richard: Myslím, že v tuhle chvíli to není potřeba. Jsem opravdu rád, že jsme dokončili tohle album, což nebylo jednoduchý. Stejně si myslím, že by nebylo potřeba dělat v následujících dvou letech další album. Dobrou věcí na Rammstein je to, že naše show jsou opravdu úspěšný. Vždycky někdo chce koncert Rammstein. Když jdu na koncert AC/DC, nezajímá mě, jestli mají nový album, chci slyšet T.N.T., Dirty Deeds a Highway to Hell.